Feeds:
Příspěvky
Komentáře

poezie1Je to zvláštní, loni jsem na začátku ledna nedal na blog žádné nové básně. Ne že bych neměl žádné nové básně, ale zapomněl jsem, že mám blog. Ne že bych měl blok, to ne, ale stejně jsem psal nějak méně, nějak tajněji, nějak nenápadně. Ale letos vás to nemine, letos ne. Letos zase pár něčeho tad mám. Pokračovat ve čtení

Advertisements

Jako odpovědný redaktor, i když v tomto případě spíše mediátor, krásné knihy O díře z trychtýře se musím vyjádřit ke článku, který zveřejnila spoluautorka Toy Box – navzdory tomu, co píše Toy Box, mi totiž kniha připadá opravdu krásná a povedená. Pokračovat ve čtení

pokeTo bylo tak. Jezdím domů kolem Klamovky, kde jsou hned tři pokéstopy vedle sebe, hráči na ně často nahází vábničky a sedí přímo mezi nimi. Jel jsem z lovu Bourbonsaurů, ale neodolal jsem, vábničky vábí víc hráče, než ty elektronické mrchy. A vykysl jsem tam do půl desáté. Už se tak balíme, a v tom dole na cestičce přímo pod námi kočár, matka, a dva dospělci, jeden útočí na druhého, že ho zabije, druhý křičí „nechte mě, já vás neznám“ a vypadá to, že nějaký ožrala napadl pár vracející se z centra. Pokračovat ve čtení

náplavka

Po práci bylo tak hezky, že jsem i já podlehl svodům jarního podvečerního slunce a vydal se popít pšeničného piva na Náplavku. Sluníčko, vzdoušek od vody… Ale ejhle. Jak jsem dosedl, zjistil jsem, že si připadám jako u Voka, protože z prava i zleva kouřily nějaké dorostenky. Pamětliv východního moudra, že to pomine, čekal jsem, až dokouří. Že ale hodí toho vajgla do vody, to jsem nečekal… Pokračovat ve čtení

obočíTohle tvrzení na mě jen tak bez varování vypálila kamarádka. Mezi řečí o focení. Na chvíli jsem se zarazil a nechal si to zopakovat. Vzhledem k tomu, že má hezké obočí, ví, o čem mluví. Dochází mi to taky. Na rozdíl od úpravy ohanbí je totiž úprava obočí zřetelně viditelná na první pohled na ulici. A neříkejte, že se taky nedivíte, když se divíte docela často! Pokračovat ve čtení

chim08Všiml jsem si, že bloggeři dnes často informují o různých výrobcích. Taky píší o tom, jak je rozbalovali. Nebo to rovnou fotí. Zaujalo mne to a rozhodl jsem se, že něco podobného udělám s nejlepším dárkem od Ježíška. Bohužel rozbalování nafoceno nebude, protože obal během roku rozcupovala některá z koček mojí drahé mateře, naštěstí samotnému polštáři z líné pěny (a je to venku) se nic nestalo. Pokračovat ve čtení

Mám štěstí na bizarní zakázky. Přímo talent na ně mám. Nedávno jsem moderoval diskusi s Andrzejem Sapkowskim a až při příchodu na místo konání a spatření Mistra, tedy konkrétně stavu, v jakém se nalézal, mi začal po zádech stékat studený pot. Kdo ho znáte, víte proč. Ale dopadlo to dobře. S tím, co mám na stole teď, už mít takové štěstí asi nebudu… Mám nafotit Vánoce pro turistickou agenturu. Pokračovat ve čtení