To bylo tak. Jezdím domů kolem Klamovky, kde jsou hned tři pokéstopy vedle sebe, hráči na ně často nahází vábničky a sedí přímo mezi nimi. Jel jsem z lovu Bourbonsaurů, ale neodolal jsem, vábničky vábí víc hráče, než ty elektronické mrchy. A vykysl jsem tam do půl desáté. Už se tak balíme, a v tom dole na cestičce přímo pod námi kočár, matka, a dva dospělci, jeden útočí na druhého, že ho zabije, druhý křičí „nechte mě, já vás neznám“ a vypadá to, že nějaký ožrala napadl pár vracející se z centra. (Celý příspěvek…)
Reklamy
Tohle tvrzení na mě jen tak bez varování vypálila kamarádka. Mezi řečí o focení. Na chvíli jsem se zarazil a nechal si to zopakovat. Vzhledem k tomu, že má hezké obočí, ví, o čem mluví. Dochází mi to taky. Na rozdíl od úpravy ohanbí je totiž úprava obočí zřetelně viditelná na první pohled na ulici. A neříkejte, že se taky nedivíte, když se divíte docela často! 
Všiml jsem si, že bloggeři dnes často informují o různých výrobcích. Taky píší o tom, jak je rozbalovali. Nebo to rovnou fotí. Zaujalo mne to a rozhodl jsem se, že něco podobného udělám s nejlepším dárkem od Ježíška. Bohužel rozbalování nafoceno nebude, protože obal během roku rozcupovala některá z koček mojí drahé mateře, naštěstí samotnému polštáři z líné pěny (a je to venku) se nic nestalo. 
