Feeds:
Příspěvky
Komentáře

Archive for the ‘Šumařova poezie’ Category

poezie1Jsem tu už třetí rok a nějak jsem si zvykl, i když takové sousedy jsem ještě nikdy nikde neměl. Doufám, že už mít ani nebudu, ale má to svou poezii. Určitě je tu ještě co zaznamenávat, protože ti lidé lidičkovstvím vynikají. Pronikají do společného prostoru, močí v něm, píší vzkazy křídou… Každý jak umí. Je to prapodivné místo.

(Celý příspěvek…)

Reklamy

Read Full Post »

Přiznám se, že poezii většina roku 2010 také moc nepřála. Kupodivu těsně před jeho koncem, kdy jednomu začalo bejt ouzko, se to zase spustilo jako rýma. Tak už to s verši je. Buď jste zdraví jako příslovečná řípa a nic – popřípadě nesmělé odkašlání – a nebo výron jak z protržené přehrady. Ono ani není o co stát. (Celý příspěvek…)

Read Full Post »

Sledoval jsem zase z okna jižní Moravu. A nejen z okna, přiznávám, zase jsem ji pil plnými doušky ze sklenky se stopkou a prohlížel si ji přes žlutavé víno. Co je to za pocit, který tu na člověka sedá? Co je to za pocit, který nutí podívat se hlouběji k sobě samému než jinde na světě? (Celý příspěvek…)

Read Full Post »

Nějak mi usíná kout poetický i léna blogová. Měl bych to napravit i v napařeném parnu. Ne že by nebylo co. Ono není kdy. Ale prázdniny se blíží a s nimi i snížení počtu čtenářů, takže bych mohl zase vyvinout nějakou aktivitu a nechat tu pár veršů, které se mi poslední dobou vyrojily. Dnes ty vážnější, příště veselé… (Celý příspěvek…)

Read Full Post »

A zase sobota, tentokrát světoknihová. Kdo půjde mezi knihy, schová se před deštěm, kdo vstoupí do knih, schová se před světem. Je jich tam spousta a voní novým papírem a lepidlem i tiskem. Kdo nemá rád knihy? Nevím o takových lidech. Snad jen o ignorujících, ale ty potom taktéž ignoruji. I v poezii. (Celý příspěvek…)

Read Full Post »

Nezdá se to, ale už je tam květen. Tam za oknem. Tady uvnitř se nic nemění, vzduch stojí a bojí se pohnout, protože by rád už těžknul vším tím slunečním horkem, které ale ne a ne. Stejně ani já se nehýbu, zůstávám beztvarý a čekám, až se to zase jednou stane. Jednou. Jednou to totiž přijít musí. Budu připraven. (Celý příspěvek…)

Read Full Post »

S jarem přicházejí divné nálady. Dřív přicházely i ledy, ale to už je pryč a dneska o kru na řece nezavadíte. Kdo ví, co všechno se proto může skrývat na dnech řek, když jim už nic neorá každé jaro dno? Možná je to lepší nevědět, když se koukáte do kalných jarních vod, ze kterých páchnou zbytky zimy… (Celý příspěvek…)

Read Full Post »

Older Posts »