Šumař dopisuje Kočkolínu, stíhá to ještě letos

Je noc a já bych měl po celodenním stěhování spát. Jenže jsem nějak zjistil, že Kočkolínu musím dopsat ještě ve starém bytě. Jinde by to asi nešlo. Takže mě chytla psavá a já jsem v úplném závěru vyprávění. Chybí mi asi už jen dvě kapitolky. Vás jich tedy čeká ještě asi pět. Snad vás budou bavit.

Read Full Post »

Je třeba dopsat Kočkolínu, tak se snad zadaří

Když už jsem se rozhodl, že pojedu do té Indie, uvědomil jsem si, že bych měl pro jistotu dokončit pár věcí. Třeba dopsat Kočkolínu. Kdybych zahynul nějakou obzvláště obskurní smrtí, mohlo by to pomoci mé tvorbě. Z toho důvodu hodlám mít alespoň jedno dokončené dílo pro příští generace.:)

Read Full Post »

Kočkolína opět na blogu aneb už se blíží konec

Kočkolína se pomalu ale jistě blíží k závěru. Původně jsem plánoval sto normostran, ale abych udržel hustotu děje, není radno text příliš natahovat. Navíc si to samo určuje, jak a kam to chce proudit. Já jen zapisuji, co mi někdo šeptá po probdělých nocích do uší. Vlastně ani nejsem autor…

Read Full Post »

Zase týden a zase je tu pokračování příběhu

Někdy jde psaní Kočkolíny samo, jindy těžko. V takových chvílích se vkrádá otázka, zda psát dál, nebo čekat na inspiraci. Kdo ví. Krom vnuknutí musí autor ovládat i řemeslo, bez něj by to nešlo v psaní stejně jako nikde jinde. Jenže je to potom skutečně ono? Je to právě to, co chce autor lidem říci?

Read Full Post »

Další kapitola o hledání Bystronožky je tady

Ten čas neskutečně letí. Je to už týden, co jsem se vrátil k vyprávění příběhu o Kočkolíně a Bystronožce. Zanechal jsem vás v napínavém okamžiku, kdy vše někam spěje, ale nic není rozhodnuto. Dnes tedy příběh pokračuje zatím nejdelší kapitolou, ve které se odehraje mnoho podstatných věcí…

Read Full Post »

Kočkolína mi nedá spát, takže je tu další várka

Přiznám se, že mne to nějak pohltilo. Ten příběh se vynořil zpátky poměrně bez varování a najednou dává větší smysl než tenkrát. Je okurková sezona, a tak může Kočkolína dostat více prostoru, než by tomu mohlo být jindy. Slibuji ale, že dva dny po sobě ji už dávat nebudu. Jen teď to tak asi musím udělat…

Read Full Post »

Kočkolína se vrací po půl roce odmlky na blog

Je to už poměrně dlouho, co přestala na blogu přibývat pokračování příběhu o Kočkolíně a Bystronožce. V zimě totiž nějak došla šťáva, a i když jsem věděl, jak příběh dopadne, nebyl jsem s to jej dokončit. Dnes se to ale vrátilo. Jako by toho půl roku nebylo, sedl jsem a psal, kde jsem skončil…

Read Full Post »

Jen malé nahlédnutí tam, kde není Kočkolína

To, že jsem našel, kde bydlí Bystronožka, nemohlo mne ještě spasit. Ve snech jsem se ještě tu a tam vracel do míst svého šílenství, ke své nepřítomnosti v tomto světě a možná i v jakémkoli z těch, jež byly kdy popsány. Stvořil jsem si vlastní střechu, z níž jsem pohlížel do tmy ve formě litinového kohouta, jenž sám o sobě tvrdí, že je železný.

Read Full Post »

Jak jsem pronásledoval sám sebe i Bystronožku

Dnes se zase vrátíme k mému milostnému příběhu o Bystronožce a Kočkolíně. Nezapomněl jsem na ně ani letos, i když jsem v psaní neudělal tento rok ještě žádný pokrok. Jsou ale ve mně, provázejí mne obě, ať se hnu, kam chci. Zvlášť noci jsou jich plné. Jestli je také potkáváte, napište mi o tom…

Read Full Post »

Poslední letošní pokračování Kočkolíny je tu

Ještě před koncem roku jsem pro vás připravil další pokračování příběhu o Kočkolíně a Bystronožce. Provázejí mne už nějaký čas a postupně se mi jak jedna, tak druhá stávají průvodkyněmi denních všedností. Chodím s nimi po ulici, s každou zvlášť, nikdy dohromady, a ptám se jich, jak to vidí.

Read Full Post »