Jak vpadlo do Chiméřina života malé kulaté hnědé kotě

Jedna ze základních Chiméřiných vlastností a možná že dokonce i poslání je, že se pokládá do nejrůznější důstojných pozic a pózuje pro kamery světa. Je ztělesněná blahosklonnost a noblesa. Dokonalá dáma. Ale zkuste si zachovat tvář, když na vás s odrazem, a tedy z výšky dopadne hnědé britské kotě…

Read Full Post »

Paviánní kočka je víc a víc holá aneb radosti chovatele koček

Pokud by vás zajímalo, co že je to paviánní kočka, tak se jedná o britku, která se rozhodla vydat se cestou O´Connorové a státi se holou rebelkou. Kočka mívala krásnou čokoládovou srst, ale řekla si, že holá řiť je známka punku, a tak se začala vykusovat. Není to nedostatkem vápníku a ni vitamínů, obyčejná lumpárna to je.

Read Full Post »

O plešaté kočičí baletce, která vypadá úplně jako pavián

Dnešní příběh o další z koček z našeho klanu měl být pouze a jenom veselý, ale pod světlem včerejších událostí bude mít hořkou pachuť v závěru. Přitom je to takové veselé zvíře a s tím, jak je teď plešatá a vypadá jako pavián, je přímo k popukání. A proč že britská čokoládová kočka Cherry vypadá jako pavián?

Read Full Post »

O voliéře na včely, která je teď plná britských koček

Je pátek, viděl bych to zase na kočičí žurnál jednou. Dnes jej ale začnu klecí na speciální včelstvo z Dánska, kterou otec postavil na terase jejich venkovského sídla… Tak. To bylo tak. Maminka otce už několik lét prosí, aby udělal kočkám výběh. Britky totiž ven nesmí, aby se neztratily, někdo je neukradl, nezastřelil a vůbec. Lidi jsou ksindl, že jo.

Read Full Post »

Dokud se mňouká, ještě se neumřelo aneb Chimi žije!

Měl bych se také vrátit ke kočkám. Tři měsíce a kus. To není krátká doba v kočičím životě a v našem rodinném kočičinci se toho událo, no jéje. Kotě Barbucha utěšeně roste a v půl roce by už klidně mohlo skládat kočičí maturitu z dělání po čem nic. Chiméra přežila tři měsíce beze mě a je už zase veselá a maminka má nový přírůstek.

Read Full Post »

Ze všeho nejlepší proti zimní depresi jsou kočky

A je tu zase pondělí. Tj. další týden, v listopadu již poslední. Následuje posledních třicet jedna dní roku 2008 a máme tu Nový rok. Mezitím máme pochopitelně Vánoce, ale nepropadejme panice! Všechno se dá prožít hezky v klidu. Bez stresu. Pomohou vám k tomu třeba koťata. Ta nezklamala ještě nikdy.

Read Full Post »

Zima, že už ani kočky nechtějí chodit z postele

Přemýšlím, jestli je potřeba psát o počasí, když každý vidí, jak venku je. Vůbec nejlepší k tématu mi přijde prastarý Vyčítalův vtip, ve kterém píše, že bude ošklivo, místy hnusně, zima jako v morně a pár dalších hezkých věcí. Tomu říkám předpověď. Já je ale stejně neposlouchám. Raději.

Read Full Post »

O Šumařových koťatech různých barev a ras

Máme tu úterý po prodlouženém víkendu, který jsem strávil na Moravě u koťat. Barbuchu jsem sice neviděl, ale naše britka, jak už jsem byl řekl, má taktéž dva skřítky. Jeden je lila, ale barvou je až krémový. Takové kotě jsem jaktěživá neviděl. Druhý je malý šedý démon, který pořád ječí. Mám jejich fotky.

Read Full Post »

Co nového v Kočkistánu aneb porodní víkend

Víkend stál opět za to. Tolik vzrušení si snad ani nezasloužím. Vím, že jsou lidé, kteří si stěžují na nudu, ale já se k nim už pár měsíců (možná i let) počítat nemůžu. Nebojte, nebudu popisovat nezajímavé pasáže, nechám jen to podstatné – kočičí žurnál pokračuje, máme nová koťata a vůbec.

Read Full Post »

Konec kočičího triptychu, ale asi vše bude OK

Tak do třetice o kočkách a necháme toho. Dneska jsem totiž natáhl nějaké fotky, abyste taky měli představu, jak takový Jakub Barbucha vypadá. U nové rodiny se má prý k světu, i když je nejmenší. Je hodně vehementní a domáhá se svého. Problém nastal s náhradní matkou, která má vyholené bříško.

Read Full Post »