Feeds:
Příspěvky
Komentáře

Vidět v jednom týdnu hned dva nové české filmy, to je jako… To je nezvyklé a někdy jich tolik nestihnu ani do roka. Letos už jsem viděl čtyři, což si nedokážu vůbec nijak vysvětlit, ale řekněme, že se to tak sešlo a dál se tím nezaobírejme. Došlo k tomu vlastně náhodou, ale viděl jsem Domácí péči Slávka Horáka a právě před chvílí Padesátku, druhý film Vojty Kotka. Pokračovat ve čtení

Merde! Městská knihovna vyřazovala knihy a já se tam, pitomec naivní, vydal podívat. Však je to na mojí straně Prahy a knížka je za dvacku. Co se může stát, že ano? Pochopitelně nic, budou to staré knihy, odrbané a oškubané, navíc dozajista nic zajímavého. Tak určitě. Pokračovat ve čtení

Každý to zná. Ale občas se události zřetězí tak, že máte pouze dvě možnosti. Vybuchnout, rozkrájet všechny kolem na nudličky a pak to samé udělat se sebou, zbláznit se na místě, prchnout do lesů atd. atp. A nebo se tomu – a hlavně sami sobě – škodolibě smát. Když to zvládnete bez škodolibosti, Buddha vás pochválí. No fakt. Pokračovat ve čtení

Udělal jsem hloupost a pustil se do internetové diskuse. Po letech, kdy jsem se držel na uzdě. Ale šlo o téma, které mě zajímá a o němž si stejně nějakou dobu přemýšlím. Nejde vlastně o moje myšlenky, napadlo to už mnoho lidí přede mnou, ale já se s touto verzí mohu ztotožnit. Jde o inspiraci Tolkiena při psaní kronik Středozemě… Pokračovat ve čtení

Jak jsem slíbil, tak jsem udělal. Vydal jsem se na dost šílený běh směrem na jih do jeskyně Kong Lor. Jednoduché to nebylo, noční autobus bych popsal jako z poloviny pravdivé označení. Noční ano, ale spíš můra. Pochopitelně jsem dostal nejhorší místo k sezení…
Pokračovat ve čtení

Přibyl jse do chýše mých známých, kam jsem byl pován. Domek, říkali, že tu mají. Když mě od strážní budky vedli směrem k novému bydlu, nemálo jsem musel skrývat rozpaky. Domek na kopci s výhledem na moři je pořádná vila s bazénem, do které se vejde pohodlně tak dvanáct lidí. A mají tu bazén a palmy. Pokračovat ve čtení

Noční bus do BKK a pak výlet v hlavním městě do hlavního města. To je předmětem dnešního písání. Myslel jsem si, že to bude zase legrace. A nespletl jsem se. Přijeli pro mě už o půl druhé v noci, mělo se jet ve dvě. Ve dvě se pochopitelně nejelo. Jelo by se… Kdyby… Pokračovat ve čtení