Jak se nejlépe vypořádat se stresem aneb perem a kopem

Mám souseda. Je mu pětadevadesát. Do důchodu šel jako hlídač ve věznici nebo kýho výra v pětačtyřiceti. Takže je v důchodu déle, než byl předtím na světě. Nevadil by mi. Ani trochu. Kdyby nebyl hluchý jako největší poleno, co znám. Dnes ale zase pomyslný pohár přetekl a já se rozhodl jít za ním – jako každý půlrok.

Read Full Post »

Jednoho krásného dne už pak třeba nikdo znovu nerozsvítí

Myslete na náhradní světla, stálo kdesi kdysi ve výloze kovomatu ještě za hluboké totality. Ta věta zaujala normalizačního básníka Peterku tak mocně, že ji ještě po letech, za zcela jiného režimu a situace, přednášel studentům prvních ročníků pedagogické fakulty. Možná to dělá dodnes a dodnes ví, že bychom na ně měli myslet.

Read Full Post »

Jak a proč jsem dneska kupoval žlutý notebook

Myslel jsem, že svátek nechám ladem, jenže se mi zase přihodilo něco. Pochopitelně pokud jste moji čtenářové, zvykli jste si, že se mi pořád něco děje. Klid není ani ve svátek. Nejprve jsem se vypravil koupit si nový HDD do notebooku, starý shořel. Pak jsem tam musel znovu. Pro žlutý notebook.

Read Full Post »