Je to zvláštní, loni jsem na začátku ledna nedal na blog žádné nové básně. Ne že bych neměl žádné nové básně, ale zapomněl jsem, že mám blog. Ne že bych měl blok, to ne, ale stejně jsem psal nějak méně, nějak tajněji, nějak nenápadně. Ale letos vás to nemine, letos ne. Letos zase pár něčeho tad mám.
***
Krajina ledu
Ledules
lesokroup a rampouchvozd
Celé to jako korály trčí do stínu
těsně před polednem
Tohle by se v ještě v říjnu nestalo!
Tenkrát nebyla tráva ze skla
Jenže dnes musí se orat řadou stop
Obrátit led
Najít zelenou
***
Ten zvuk!
Úlevné křupnutí hrudní kosti
kterou svíral němý strach
Je přesně půlnoc a venku zvonil v trávě mráz
a po stěračích
deklech popelnic
Jenže ten zvuk
jako když rozlomí se ve dví svět
všechno zastavil
***
Prostřední prostředí prosím vás
a dejte mi ho radši dvakrát
ne je mi jedno jestli to světlé nebo tmavé
klidně dvě tmavá
ale prosím zabalte mi je pořádně
Muž vždycky prská když se mu měsíc rozlije
a utřít se to nedá
co pak s tím
Zanechat odpověď