Jsem u rodičů a u koček. Chiméra je v sedmém nebi, že jsem s ní. Rána se jí dobře hojí, má ji jen trochu zapálenou, Barbuchu jsem sice neviděl, ale je prý dvojnásobný a kouká na obě oči. K tomu je venku podzim zatínající drápy přímo do krku. Slibovali oteplení. Jenže já mám pocit, že se neoteplí už nikdy.
Stmívací
Říjnová stmívání světlí mlhy
není první říjen
a není ani druhý
kalendář brzy přestane stačit
na počet let
Jsme zpět
v tom stmívání
v němž zní C
drátů nejvyššího napětí
Jsou večery v říjnu
kdy cáry mlhy drží umrlce
léta aby nechodilo
K tomu to vlezlé bílo
Jednou to zcela jistě
přijmu
Bubákoidní
Tou dírou mezi mraky
svítí divný slunce
na bubáky
Á jeje! Konečně kvalitní poezie.
Chiméře promni mezi prsty ušia pochval ji, že jí to i dnes sluší.Ten podzim, který máš teď v duši,Chiméra předením svým zruší.
Krásné.:)