Parcon je mrtev, ať žije Parcon aneb Plzeň jsme nezbořili

Jsme zase o rok starší, protože se o víkendu uskutečnil další Parcon. Tentokráte (nebo už zase) v Plzni. Fanoušků fantastiky jezdí na Parcony nějak stále méně, a tak dorazily jen dvě stovky těch skalních. O loňska se toho zase tolik nezměnilo, jen výtahy byly po rekonstrukci a pořadatelé snad neprodělali kalhoty…

Problém budovy (pochopitelně že socialistické), ve které se Parcon již druhým rokem odehrával, je ten, že by se v ní ztratilo klidně i dva tisíce lidí. Těch dvě stě, abyste hledali lupou. Jaroslav Olša Jr., který je z poslední doby zvyklý na přelidněnou jižní Koreu, dokonce po obhlédnutí situace prohlásil: „To je jak reminiscence na rok 1984. Vždyť tady vůbec nikdo není!“ Své tvrzení doložil faktem, že na přednášce Ondřeje Neffa, která vždy patřila k nejnavštěvovanějším programům, se objevilo asi pětadvacet fanů. Jaksi nebylo, kdo by na ni šel.

Mělo to ale i svoje výhody – všichni se drželi svorně pohromadě, aby se ve spletitých chodbách neztratili. Kde jsou ale všichni fanoušci? Ti mladí byli nejspíše na Festivalu Fantazie v Chotěboři, starší se podívali, co je čeká, a zůstali doma. Proč? Na conu nebylo, jak řekl Viktor Janiš, nic, co by si nemohli najít na internetu. Vzhled programu, v němž se namísto názvů přednášek mohl člověk v dobrých 30 % případů přečíst pouze jména přednášejících (v mnoha případech pouze cizincům nicneříkající přezdívky), rozhodně také nikoho nenalákal.

Vymyslet lákadlo na lidi, to není nic snadného. Vymyslet ho někde, kam se už lidé podívali loni a neshledali prostory zcela vyhovujícími, to už je skutečné umění. Nejmenovaný fan Filip Gotfrid se dokonce nechal slyšet, že hledá někoho, kdo jej navrhne na cenu Ludvík za přínos Československému fandomu v daném roce za to, že přijel navzdory tomu, že už zde byl vloni.

Pravda je ale taková, že lákadla tu byla. Třeba v baru skvělé utopence a nakládaný hermelín. Guláš nevyjímaje. Stálo za to i dojet si pro tričko s obrázkem od Jany Šouflové. Zajímavé bylo i setkání s Valeriem Evangelistim, italským SF autorem, kterému Mladá fronta vydala i u nás knihu. Zajímavý pán.

S velikým ohlasem (tedy v rámci omezených možností) se dočkalo i divadlo Daturnin, které pojímá Jirotkovu látku po scifisticku a hýří skvělými nápady i odkazy na původní dílo. Podle všeho se jednalo o jeden z vrcholů ročníku. Zábavné bylo i šermířské představení v atriu, pojaté netradičně jako instruktáž nejrůznějších fint a útoků.

Chválit Františku Vrbenskou, Leonarda Medka a Ondřeje Neffa se musí. Bez nich by Parcon nebyl Parconem a lidé opět dostali to, proč si přišli. Zde se zkrátka nedá sáhnout vedle. Ostatní matadoři jako Novotný a Kantůrek ovšem chyběli. Bohužel.

Kdo se ale objevil oproti očekávání, byl ale Jarda Olša Jr, toho času náš velvyslanec pro Jižní Koreu. Jeho beseda o korejské SF a Koreji vůbec v čajovně pro mě osobně byla vrcholem celého conu a zážitkem jako každé jiné Jardovo vypravování. Korejská SF si ale zaslouží samostatný článek, tudíž se o ní dočtete příště.

Pak už se blížil slavností večer s vyhlašováním Ceny Karla Čapka. Letos pořadatelé vsadili na profi moderátora a jeho kolegu z herního časopisu Score. Rozhodně to bylo diametrálně lepší než loni. Bohužel moderátor ne zcela dobře odhadl cílovou skupinu, a tak zůstávalo dobrých 75 % jeho fórů poněkud bez odezvy. Namátkou by stálo za to zeptat se přítomných scifistických dinosaurů, zda vůbec kdy slyšeli slovo freak. Vzhledem k tomu, že výherci CKČ pak ještě soutěžili o cenu Sci-fi freak udílenou moderátory, bylo o chtěnou i nechtěnou zábavu postaráno. Osobní poznámka – vadila mi jen jediná věc, a to napodobování Čtvrtníčkovy mimiky i gotiky panem moderátorem, zbytek mu rád odpustím, jen pokud budu mít jistotu, že tuhle imitaci už nikdy neuvidím.

Udílení doprovodil stejně jako loni irský taneční soubor, ale obešli jsme se – a docela dobře – bez zpěvu. Pak už zbývala jen tombola (na jediný zakoupený lístek jsem vyhrál parconské tričko) a návrat na bar. Kdo měl rád rock, mohl zůstat na pořad s názvem diskotéka a do libosti si zajuchat. Na parketu se záhy objevila i hlavní organizátorka, protože dle průběžných propočtů skončil letos con zřejmě v plusu (děkujeme městu Plzeň, které přispělo na nájem prostor), a bylo tudíž co slavit. Bylo to letos totiž pěkně o prsa.

Fotky a pokračování reportáže najdete TADY.