Dnes jsem si udělal vinný svátek. Když jsem tu měl před týdnem na návštěvě Jirku s čaji, přivezl mi jako dar ryzlink od falckého vinaře Mosbachera, o kterém jsem s ním mluvil při jeho předchozí návštěvě. Čekal jsem, že to bude dobré, ale grepfruitová dochuť mě doslova uzemnila.Stránky vinaře Mosbachera najdete TADY, ale bohužel u vín nemá ceník, což je více než škoda. Navíc kdo ví, zda se dají jeho vína koupit u nás, protože Jiří mi lahev přivezl přímo z vinařství.
Z jeho portfolia jsem ochutnal Forster Musenhang Riesling Spätlese trocken, který byl živý, s dostatkem zbytkového cukru, ale zároveň neuvěřitelně bujarou kyselinou, po které se mi chtělo když ne tančit, tak zpívat určitě. Bylo to jako kousat do zralého grepu bez kousání. Učiněná slast.
Pilo se to úplně samo a bylo to i přes velmi dlouhé tóny chuti lehoulinké pití. Bohužel měl jsem k dispozici jen jednu láhev, ale jsem si jist, že při dostatku by ani tři nebyly dost. Rozhodně to byl nejlepší rýňák za poslední dobu.
Pak bylo těžké najít v domácí vinotéce něco, co by trumflo tento vinařský skvost ze skvělé polohy, navíc bezchybně vyrobený. Ale jsem kluk šikovná a poradil jsem si.
Před časem jsem v Olbramovicích – kousek od Moravského Krumlova – koupil slámové víno z bílé rulandy. Sbírali je až někdy po Novém roce a mělo při sklizni 45 stupňů cukernatosti. Navíc nebylo drahé, a tak jsem na ně byl velice velmi zvědav… Poměr cena výkon mohl být slušný i při průměrném zážitku.
Už vůně byla ale tak intenzivní, že jsem rázem zapomněl na onen skvělý ryzlink. Medově vyzrálý fík se linul ze sklenky až nepříjemně vtíravě. Když jsem se pak napil, vybuchl mi v ústech gejzír chuti.
Bylo to jako jíst hutnou marmeládu z fíků z okolí Carcasonne. Stejně jako ony i víno mělo velmi příjemnou kyselinu, která bránila tomu, aby se ze slámovky stala ulepená těžká záležitost, která se nehodí než k použití jako dezertní víno. Každý doušek stál za to a já musím vinařství Čeperová (i když je tam vždycky vinař a ne vinařka) moc poděkovat za neobyčejný zážitek.
Byl to skvělý všední večer. Jen houšť. Jen nevím, kde na to budu brát… 🙂
Ryzlinky z Německa, Alsaska a některých částí Rakouska jsou mor 🙂 Jakmile jim jednou člověk propadne, začne se ptát, proč něco podobného nejde připravit i u nás… a utrácet za zahraničí :o)
re:Ale ono to jde, jen to není vždycky. Pil jsem dost podobné z Mikulovska. Ale je to už pár let…
Ale jasně že jde, ale je to spíš velmi výjimečně. A stojí to děsné peníze. Kdežto to, co popisuješ, se dá (+/- stylově podobné) sehnat u sousedů jako naprosto standart 🙂
re:Já měl něco podobného v nabídce v kabinetní verzi za 99 Kč. Tam ale byly broskve.:)