To je vám zase něco. Kočičí horor na druhou by se chtělo rovnou říct. Chiméra je po porodu, ovšem řezem císařským, celou noc byla mimo sebe a kotě nechce. Měla jen jedno, kteréžto se jmenuje Jakub Barbucha, protože napoprvé ze stříkačky zbaštil celý a kompletní kubík mlíka pro koťata. Dravec.Chiméra pobíhala po domě dva dny a pořád se nic nedělo, jen byla nervózní. Šlo z ní i dost krve, což je vždycky špatné znamení – u zvířat i lidí. Já se dokonce dohodl v práci, že vyrazím o dost dřív za ní, ale ještě jsem neopustil matku měst a už mi volá máti, že jednou na císaře. Chtěl jsem i kastraci, ale k té po domluvě s chovatelkou nedošlo. Chyba.
U doktora se totiž ukázalo, že Chiméra má celou jednu polovinu dělohy zarostlou a zbytnělou, tedy je z poloviny neplodná a navíc to značí komplikace. Ve druhém cípu byl právě jen Kubík. Aby toho nebylo málo, měl kýlu a hned pořádnou, takže to nevypadalo a nevypadá moc dobře.
Když mi cestou přeběhla přes cestu černá kočka, celkem oprávněně jsem se začal bát. Nikdo nevolal, tohle jsem se dozvěděl až doma. Kubíka máti zrovna držela a bylo vidět, že to balí. Odcházel, protože máma ho nechtěla, a to křičel celou cestu od lékaře. Připadal si strašně opuštěně a nikdo neodpovídal.
Naštěstí mi to došlo a dal jsem mu všechno, co jsem mohl. Vrátil se a bojuje s takovou vervou, že jsem to snad ještě nikdy neviděl. Nechová se na denní, ale tak pětidenní kotě. Drží hlavu, pořád někam leze, komunikuje, chce drbat zádíčka, snaží se příst, dává najevo, že už nechce pít, spokojeně mručí, když jsme s ním… A rejdí. To poslední je potíž, protože břicho nestačí srůstat, a tak nemá Kubík Barbucha (druhé získal, protože nás tak vyděsil) ještě vyhráno.
Navíc ho nechce máma. Chiméra je zhrzená a trpí, a tak nechce příčinu i následek znát. Navíc na ni narkóza působí extrémně silně, takže ještě dneska ráno byla mimo sebe. A na Kubíka bručí, i když ten i zvládá sát od ní, když mu asistujeme a držíme ji, aby ho nekousla. Kubík by měl přežít, protože z něj bude velký černý kouřový kocour s bílými předními packami a náprsenkou jdoucí celým břichem.
Pokud ho ale Chimi nevezme do večera a jeho stav se stabilizuje, odvezeme ho do adoptivní rodiny. Chovatelka z vedlejšího městečka má kojnou, která ještě nikdy nezklamala (je to dcera naší zasloužilé kočičí matky). Jen aby byl Kubík v pořádku.
Dneska už vytáhl kubíky tři a má se ohromě k světu. Nemyslím, že by to vzdal a že by prohrál, pokud se nestane něco nečekaného. Bříško mu snad veterinář nějak zachrání, než mu sroste. Uvnitř je, zdá se, všechno v pořádku. Krmíme ho každé dvě hodiny, střídáme se, je u nás veselo. Asi si to kotě máme užít, když je poslední. Držme Kubíkovi palce.
Kubíku do toho!!!!! Držím palce oběma – Ať Kubíček sroste a Chimi ať se z toho zmotá, jak nejrychleji to půjde. Naše čiči se z narkozy zmotávala tři dny…Hele a plánuješ ještě kastraci?Ještě, že jste zkušení chovatelé!
Držém palce!
Uf uf, taky moc držím pěsti, Kubovi věřím a doufám, že Chimi se probere a nakonec si budete všichni užívat!
Ahoj, chce to hlavně vydržet. Od kamarádky kočenda rodila taky císařem, první dva dny nejevila o mimčo zájem, krmili taky uměle každé dvě hodiny, pak se vše srovnalo. Taky bylo jen jedno, je to holčička, teď už má dva měsíce a má se skvěle k světu, je to malá hravá angora. Takže držím pěsti vám všem!
Držím palce všetkým!